#1 Jaroslav Štuller: Technologický garant s širokým záběrem

Ne nadarmo se říká, že kolik programovacích jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Jaroslav Štuller, kterému neřekne nikdo jinak než „Štulli“, programoval už jako teenager, ale postupně se díky svojí zvídavosti dotkl i psychologie, neurobiologie nebo behaviorální ekonomie. Nakonec se mu povedla fúze všech těchto zájmů v podobě IT recruitmentu v BRIDGEWATER, kde působí mimo jiné i jako technologický garant.

Jak se vyvíjel tvůj vztah k IT a k softwarovému inženýrství?

Jako asi spousta lidí v IT jsem začínal už někdy na střední škole tím, že jsem opravoval počítače známým a kamarádům, protože všichni věděli, že mě baví se v nich vrtat. Potom jsem začal s kamarádem programovat, protože jsme chtěli vytvořit webové stránky. Učili jsme se HTM, CSS, JavaScript a C… a dokonce Delphi, to byla taková sranda, která už se dneska skoro nepoužívá.

Na vysokou jsem šel studovat něco úplně jiného – historii. Moje zaměření bylo: Diplomaticko-paleografický rozbor listin ve středověké latině a maďarštině. Pro většinu lidí naprosto obskurní zákoutí vědy, ale mě to bavilo. I tam jsem se nepřímo dostal k technologiím, protože jsme středověké listiny postupně digitalizovali. Učil jsem se metadatové analýzy a popisy, později jsem vytvářel datové modely pro databáze a zblízka jsem se seznámil s PostgreSQL.

Z historického archivu to máme do BRIDGEWATER ještě docela daleko…

Už se blížíme. Kolem roku 2012 nebo 2013 mě začala zajímat psychologie. Bylo to v době, kdy vznikala Coursera a online kurzy byly ještě zdarma, tak jsem se do nich vrhnul po hlavě. Prošel jsem si různé proudy psychologie, od kognitivní přes sociální až po psychoterapii. Dokonce jsem dostal možnost jít na týdenní stáž na jednu psychosomatickou kliniku v Praze. Nakonec jsem se dostal až k behaviorální ekonomii, kterou se snažím aplikovat ve svém oboru.

Nakonec se celý kruh uzavřel, protože jsem zjistil, že můžu všechny tyto disciplíny propojit v HR. A tak se ze mě stal IT recruiter.

To ještě nebylo pro BRIDGEWATER, nastoupil jsem nejdřív do jedné francouzské firmy – Synergie. Kolegyně odtamtud mě po nějakém čase propojila s Jakubem Konečným, který hledal člověka se solidní znalostí IT technologií pro svůj projekt. Setkal jsem se s Jakubem, aby mi představil vizi svojí nově vznikající IT personálky. Slovo dalo slovo a díky tomu jsem v BW už 2 roky a 8 měsíců – tedy celou dobu existence.

A u od začátku jsi v BRIDGEWATER působil jako technologický garant?

Ani ne, spíš jsem dělal konzultanta, což pak plynule přešlo obchodu, akviziční činnosti a business developmentu. Dodnes si držím pár VIP klientů a recruiterských projektů.

Postupně ale s tím, jak BRIDGEWATER rostl, vznikala potřeba, aby každý IT recruiter měl stejně dobrou úroveň znalostí a přehled v IT. Logicky to padlo na mě, abych našel způsob, jak svoje know-how o technologiích předávat kolegům.

Jsem tedy zodpovědný za to, aby každý nově příchozí dostal řádnou průpravu. V BRIDGEWATER máme dvě linie, oddělení Salesu a oddělení Recruitmentu. Školím je všechny zároveň, protože spolu během svojí práce musí neustále komunikovat. Vlastně je učím jazyk, kterým spolu mají mluvit. Co mají obchodníci pro svého kolegu recruitera zjistit od klienta – veškeré informace o pozici i o firmě. Recruiter pak musí zacílit IT specialistu, zjistit jeho požadavky a informace mu správně předat, aby se mohl o pozici dobře rozhodnout.

Co tedy kolegové všechno umí po tom, co ti projdou pod rukama?

Po sérii asi 5 dvouhodinových školení by měl každý člen Salesu nebo Recruitmentu být schopný vyrazit do terénu. Přečtou si popis IT pozice a vědí, o čem se budou s firemním HR člověkem na jedné straně nebo s IT specialistou na druhé bavit.

Mají povědomí o tom, co je frontend, backend, jaké existují programovací jazyky, které jazyky se kde používají a k čemu jsou vhodné. Taky probíráme různé metodiky vývoje, aby znali pojmy jako DevOps, agilní vývoj a scrum. Probíráme mobilní vývoj, pěkně chronologicky podle toho, jak po sobě jdou jednotlivé fáze životního cyklu vývoje. Postupně se dostaneme k architektuře a testování, zkrátka probereme SDLC komplet celý.

Takže neprobíráte IT pozici za pozicí.

O jednotlivých pozicích v IT se bavíme během celého školení, u každého tématu. Dáváme si příklady z aktuálně vypsaných pozic. To je hlavní – ne recruitery naučit programovat, ale dát jim strukturované povědomí o tom, jaké schopnosti může a musí kodér, programátor nebo systémový architekt mít, aby dokázal zastat určitou roli ve vývoji.

V IT náboru koluje okřídlená historka o recruiterovi, který Javistovi nabídl JavaScriptovou pozici. Tak přesně něco takového by se u nás nemělo nikdy stát. To jsou dva úplně jiné jazyky pro jiná použití.

Učím kolegy, že je důležité zjistit, co má všechno vývojář už za sebou. Je těžké odhadnout, jestli je to dobrý programátor – to by se člověk musel podívat do kódu a rozumět mu, což jde těžko. Recruiter by měl vědět, na co se ptát a co potom znamenají odpovědi. Ale samozřejmě i být připravený na zvídavé otázky ze strany IT specialisty.

Toho bych se bála asi nejvíc – abych nepoškodila jméno svojí personálky a její kredibilitu.

Ano, nemělo by je zaskočit, že když hledáme člověka na pozici Java vývojáře, tak bude chtít kandidát vědět, že v dané firmě mají mikroservisní architekturu, že bude psát ve Springu, že mají v rámci cloudu Azure a využívají Jenkins. Zkrátka musí dostat jasný obrázek o tom, co ho bude v nové roli čekat a co bude smysl jeho práce.

Co ještě IT specialisty typicky při náboru zajímá?

Určitě obecnější informace o firmě a jejím produktu. Například jestli se jedná o projekt na zelené louce, do kterého budou moci od začátku zasahovat, nebo zda je to práce na produktu, který už se 10 let nezměnil (a v tom je případně jeho hodnota).

IT specialistu dnes taky zajímá, zda je vývoj v dané firmě postavený na moderních technologiích, to je často velký tahák – rozhodují se, jestli je bude vývoj bavit a posune je nějak dopředu. Chtějí také vědět, o jak velký produkt vlastně jde – pro někoho může hrát nejdůležitější roli, že se výsledek jeho práce dostane do ruky milionů lidí.

Veřejnost má takový předsudek, že programátor je geek, antisociální typ člověka, který sedí někde za PC a nevnímá svět kolem sebe – ale už to tak moc často není. Jsou jednotlivci, samozřejmě, ale dnes se klade důraz i na to, aby měl programátor soft skills – aby byla jistota, že když se na něčem zasekne, nezůstane někde zavřený a radši se nebude ptát.

Mění se průběžně nějak tvůj styl výuky?

Zjistil jsem, že je potřeba všechno propojovat s praxí a vysvětlovat toho co nejvíc na reálných případech.

Například když hledáme full-stack vývojáře, tak si ukazujeme, co to znamená, jaké technologie jsou s tím spojené. Nebo když klient chce vystavět např. FinTechovou aplikaci na zpracovávání elektronických plateb, tak co je k tomu všechno potřeba obsadit za role a proč.

Vytvořili jsme takovou elektronickou myšlenkovou mapu technologií, rozdělenou na segmenty. Pravidelně ji aktualizuju, protože se technologie pořád ženou dopředu. A promítám často ukázky. Třeba když se kolegové ptají, jak fungují webové stránky, když je někam nahodí. Vytáhnu repozitář z jednoho svého projektu a na něm jim ukážu, co znamená dát něco „na produkci“ nebo co se stane, když v kódu přepíšu určitou pasáž.

Ostatní o tobě říkají, že jsi „bedna“ a pořád se něco učíš.

Vzdělávám se pořád. Bez toho by to ani nešlo. Rád se potkávám s lidmi v IT. Když se chci do něčeho pustit, snažím se získat co nejvíc informací, čtu a poslouchám si o tom každý den. Už jsem mluvil o online kurzech – mezi moje oblíbené online univerzity patří Udemy, Coursera, Khan Academy, nebo edX kurzy, které se teď mezi lidmi hodně rozšířily během karantény.

Skvělý je SANS Institute. Tam tedy jeden kurz, který bych chtěl, stojí 7000 dolarů, takže k tomu se teprve propracovávám. SANS má mimochodem i skvělý podcast, Blueprint. Řekl bych, že to je pro mě teď nejlepší zdroj informací o cyber security. V rámci podcastu řeší různé scénáře, kde jsou rozdělení na červený a modrý tým (útočníci, obránci). Dobře se to poslouchá. Pak mám třeba rád český podcast SCRIPTease, CZPodcast, .NET.CZ, slovenský Klik a podobně – rád pošlu komukoli seznam, pokud by někdo hledal tipy, co poslouchat.

Samozřejmě všechno, co se zrovna dozvídám nového, se snažím propašovat i ke kolegům…

Díky tomu máme dostatek materiálu na další články. Jaká jsou podle tebe IT témata, o kterých by mělo obecně být lepší povědomí?

Myslím, že by lidi obecně měli průběžně rozvíjet svoji digitální gramotnost. Aby si uměli nejen poradit s počítačem, ale aby i znali základní principy, na kterých funguje software věcí kolem nás. Odvíjí se od toho potom bezpečné chování v online prostoru a uvědomělé zacházení s osobními daty.

Chtěl bych napsat pár článků na témata, jako je právě cyber security, ale taky článek o strojovém učení nebo o tom, jak se vyvíjí umělá inteligence a jak i my sami 100x denně nevědomky přispějeme k tomu, že jsou technologie kolem nás čím dál chytřejší. Myslím, že by to mohlo leckoho opravdu zajímat.

–Štulli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top